Jakmile končí letní prázdniny - a ty v Bavorsku končívají v polovině září - je za dveřmi Oktoberfest a s ním další ročník Sokol Cupu. Výbor v této době intenzivně schůzuje, radí se, plánuje a lomí rukama, protože času je málo! Je třeba koupit párky, uvařit guláš a zajistit pečivo, zamluvit jednu halu na turnaj a jinou na přenocování, vytvořit tabulky a rozpisy zápasů, navozit do haly stoly a lavice, obstarat vše od talířků po toaletní papír a nezapomenout na maličkosti, kterých je tolik, že by vás to ani nebavilo číst.

Přijde den „D“ a do Mnichova přijedou mužstva z Čech, Moravy a Slovenska. Příjemní a milí lidé, se kterými je radost se potkat, usmát se či prohodit pár slov. To potom ani tak nevadí, že se na jednom hřišti zvedne palubovka nebo že guláš a párky zachutnají hráčům natolik, že nečekaně dojdou o pár hodin dřív, než jsme si pracně na základě loňských a předloňských zkušeností vypočítali. Všechno se řeší jakoby samo a v pohodě: jedno hřiště se zruší, další várka párků je do půl hodiny na místě a v hale plynule probíhají boje o každý míč. Druhý den už se některým účastníkům objevuje ve tvářích únava, ale zápasy mají i nadále vysokou úroveň a všichni vnímáme bezvadnou atmosféru v hale.

První a jediní naši soupeři byli ze Zábřehu.
Vloni v Zábřehu zorganizovali volejbalový maratón
a časem 31 hodin a 14 minut jsou držiteli českého rekordu.

Po finálových zápasech a vyhlášení výsledků už zbývá jen společně uklidit tělocvičnu a víkend pomalu doznívá.....

Vítězové turnaje Mustangové, velmi bojovní hráči z Prahy.

Děkujeme hráčům za návštěvu, za jejich nasazení i férový přístup a doufáme, že jsme byli dobrými hostiteli.

Autorka článku se sběratelem hraček Ivanem Steigerem